Jsem dlouho zamilovaná, prakticky celý život. Vždycky jsem si našla kluka do kterého jsem se úplně zbláznila. Bohužel to trvalo i když to byla láska neopětovaná, což jsou muka! Bohužel, srdci se nedá poručit a tak jsem někdy trpěli a i několik LET! Nikdy bych nehledala chlapa jen na jednu noc, jsem prostě taková. Věčně hledající tu pravou a věčnou lásku jako z pohádky. Ten krásný pocit štěstí a klidu, opory. Nechci nudu, ale zároveň bych chtěla chlapa se kterým se můžu kouknout na dobrý film, zahrát si večer scrable, nebo prostě jen mlčet u čtení knížky a vědět že je to ono! Mám pocit že jsem to nikdy nezažila a to mě děsí. Co když jsem si vysnila něco co existuje jen v romantických filmech? Neudělala jsem chybu když jsem zničila svoje dlouhodobé vztahy jen kvůli tomu "něčemu navíc"? Vážně nevím...
Dalším mým problémem jsou tradiční role. Copak už vážně nejsou chlapy co vám otevřou dveře, dají vám pusu když se s vámi loučí a umí věci řešit samy? Proč prostě nemůžeme být těmi popelkami, které jsou zbožňovány a za to muže hýčkají.. Klidně budu šlapat několik hodin na kole, běhat maratón nebo hrát fotbal, ale nechte mě být ženskou, pomozte mi s taškou s kopačkami, zalepte mi duši když píchnu a neste mě v náručí (nebo mě aspoň podpírejte) když si při běhu zvrtnu kotník.
ŽÁDÁM MOC? Je tu aspoň jedna která v téhle pohádce žije, nebo o ní všichni jen sní? Dejte mi naději. Prosím
Jé to jsem ráda, že jsi taky milovnice pórkové polívky :-). Cuketovou jsem ještě nezkoušela, to může být taky moc dobré. A dýňovou jsem taky ještě nejedla. Kdyžtak byla bys moc hodná, kdybys mi dala na tu cuketovou recept, zkusila bych ji :-). díky moc
OdpovědětVymazatvíš co jsem se naučila?že chlap má být džentleman, o tom žádná, ale každá žena sní hlavně o chlapovi, který by uměl číst naše myšlenky...a to neumí žádný z nich!!!musíme mu říct, co máme rády, aby dělal a trošku ho nakopnout:)on bude rád, že bude vědět co a jak a nebudou to takové ty stavy:miláčku,co ti je? a my na to: NIC!!!a v hlavě se nám honí(to je přece jasný, co mi je, vždyť si mi nedal pusu, když jsem přišla z práce, apod.)...od tohohle se ženská musí odprostit a naučit se říkat, co chce...
OdpovědětVymazatdalší věc je to, že ženy chtějí být soběstačné, ambiciózní, kariéristky, pořád nadávají na to, jak je společnost diskriminuje, proto zaujímáme takový postoj, že mužům často ani nedovolíme, aby tím džentlemanem byl...
promiň za sloh:)doufám, že to nebudeš brát jako poučování:)
Jinak jak ses mě ptala na mém blogu:
OdpovědětVymazatměřím asi cca 173-174cm...
a svatbu plánujeme konec srpna, začátek září 2012:)